Moje první sezóna

06.04.2018
Moje první sezóna

Milí příznivci kvalitní zeleniny. Je na čase, abych zhodnotil uplynulou pěstební sezónu roku 2017. Pěstuji si svou zeleninu pro potřeby mé rodiny již několik let. I když žijeme v podhůří hor a klimatické podmínky na našem severozápadním svahu nejsou právě nejpříznivější, dělám, co můžu, abych pěstební záhony upravil tak, abychom byli schopni vypěstovat na nich dostatek zásob na zimu. K vypěstování rajčat, okurek a paprik, které všichni milujeme, nebylo zbytí a museli jsme si pořídit skleník. Všeobecně se ale snažím o přirozený, trvale udržitelný způsob pěstování. Samozřejmě bez chemie a umělých hnojiv. V tomto smyslu se mi neuvěřitelně zalíbil i pěstební systém Berdík, a tak jsem neváhal a rozhodl jsem si ho pořídit.

Berdíka jsem umístil k jižní straně chalupy. Nejenže je na jižní straně, logicky, nejvíce světla a tepla, ale při prvních podzimních mrazících se stěny chalupy osvědčily jako dobrý zdroj tepla. Berdík má zároveň bílou barvu, což je ideální pro odraz přímého slunečního záření a květináč se tolik nepřehřívá, než celý obroste. To ocení zejména žížaly. Naplnil jsem mou novou zahrádku substrátem a osadil jej všemožnými bylinkami, jako byl tymián, bazalka, pažitka, petržel, dobromysl a také beraními rohy a chilli papričkami. Nakonec jsem vše důkladně zalil a naplnil středový kompostér bio-odpadem. Pak přišly na řadu žížaly a bylo hotovo. Byl jsem překvapen, jak rychle jsem to zvládl. Vlastně jsem až tak překvapen nebyl, tak trochu jsem to očekával. Ale osobně jsem si ověřil, že příprava a osazení Berdíka není věc složitá, ba naopak, je daleko pohodlnější a jednodušší, než příprava klasických záhonů. Celé mi to zabralo asi jednu hodinu. Takže mi zbylo i dost času na to, „odrodit“ našeho dalšího syna J A pak už jsem jen zaléval, sklízel a využíval svůj bio-odpad z kuchyně na živiny pro své rostliny. Žádné okopávání, pletí. Sklízet bylinky mi rád pomáhal i náš 3–letý syn, kterému se Berdík zalíbil mnohem víc, než běžné záhony. Asi působí příjemně esteticky i na děti.

Úroda byla v našich podmínkách výborná, ale nejen to. Samotná sklizeň bylinek a zeleniny je pohodlná, pažitka neprorůstá plevely, rostliny rostou v úrovni těla. Pěstování mi bylo opravdu hrou. Čerstvé bylinky „za dveřmi“ mě neustále vybízely k tomu, abych se konečně zdokonalil ve svém kuchařském umění. Také jsem se samozřejmě poučil a už vím, že letos naplním Berdíka ještě kvalitnějším, propustným substrátem, aby voda v něm ještě lépe cirkulovala. Chci jej také více využívat pro plodovou zeleninu, jako jsou rajčata a okurky. Ne, že bych jich ve skleníku vypěstoval málo, ale zkusím začít zásobovat i své sousedy, ať jsme všichni zase trochu zdravější.  A co víc, Berdík se pro mě stal částečně i profesí, takže je naprosto podstatné získávat s ním co nejvíce zkušeností a údajů, abych mohl pěstitelům, kteří si Berdíka pořídí, co nejvíce posloužit a pomoci jim při jejich pěstitelském úsilí. Ještě se zde musím zmínit o sadbě. Beraní rohy loni nebyly při pozdnější výsadbě v nejlepší kondici a už nebyly schopny vydat ze sebe maximum. Už jsem ale lepší nesehnal. Vždy tedy hlavně prověřujte, jakou sadbu si kupujete, pokud tedy nemáte podmínky k tomu, abyste si sazenice předpěstovali sami doma. Shrnuto podtrženo, všeobecně jsem se svou první pěstební sezónou s Berdíkem velmi spokojen, ale zároveň se těším na tu následující, která bude, jak věřím, zase o něco lepší, až si „vychytám všechny mouchy“. Takže přátelé, „vychytávejte si své mouchy“ a hlavně se bavte životem!

 

Váš kořínek, Tomáš Brak.

Facebook