Výživová hodnota vypěstované zeleniny

04.03.2018
Výživová hodnota vypěstované zeleniny

Nedávno jsem si přečetl článek o vyčerpanosti zemědělských půd a jejich kontaminaci pesticidy. Ne, že bych o této problematice nevěděl už z dřívějška. O tomto zásadním problému se ví už několik let. Připadá mi, jakoby to bylo téma spíše pro zajímavé články pro úzký okruh čtenářů, než aby se tento problém skutečně řešil. Nevím, kam až to musí dojít, abychom si uvědomili, že bez půdy jsme v koncích a nezachrání nás ani peníze, ani technologie. Půda je zásadní pro naše přežití, ať chceme nebo ne. Nechci se tady pouštět do rozboru příčin, které vedou zemědělce ke špatnému hospodaření s půdou. To ponechme fundovanějším. Spíše si pokládám otázku, jakou kvalitu potravin můžu v obchodech očekávat, když se pěstují v tak vyčerpaných půdách? Jak má, například třeba brokolice, obsahovat odpovídající množství živin pro mé tělo, když jedinou možností, jak by je získala, je z půdy? A tak jsem si zjistil, jak to tedy opravdu se zeleninou a její výživovou hodnotou v současnosti vypadá.

                  Tak například podle studie vydané už v roce 2004 v časopise Journal of American College of Nutrition, se množství bílkovin, vápníku, fosforu, železa, riboflavinu a vitaminu C, za posledních 50 let výrazně snížilo. Porovnával se nutriční obsah 43 různých druhů ovoce a zeleniny. Zemědělci sice dnes mohou pěstovat až třikrát více obilí, ovoce a zeleniny na stejném pozemku, než mohli před padesáti lety, ale tyto potraviny obsahují o minimálně 25% méně železa, zinku, bílkovin, vápníku, vitaminu C a dalších živin. Pro konkrétní příklad můžeme uvést pokles živin v některých druzích zeleniny, podle studií z let 1985, 1996, 2002. Tak například u hořčíku došlo k poklesu jeho obsahu v brokolici o 55% u vápníku to bylo o 73%. V roce 2002 špenát obsahoval o 76% méně hořčíku, než v roce 1985. U brambor to bylo o 48% méně. Další sledované potraviny na tom nebyly lépe.

Říkám si, co s tím. Protože mi záleží na mém zdraví a dobré kondici mých dětí, budu se muset buď poohlédnout po nejbližším kvalitním pěstiteli ovoce, zeleniny a samozřejmě i dalších potravin, nebo si začnu pěstovat, třeba alespoň část zeleniny, sám. To samozřejmě obnáší jisté úsilí, ale úsilí znamená pohyb a ten nám lidem taky schází čím dál více. Ještě musím zapracovat na co nejkvalitnějším zpracování potravin na zimu, ale to se taky jistě časem naučím. Je to příjemná aktivita a ta trocha pohybu na zahradě mi rozhodně jen prospěje. Zkrátka, na domácím pěstování zeleniny a ovoce vidím jen pozitiva, a když změny neudělá zemědělec, udělám je já. A jako to vidíte vy?

 

Tomáš Brak

 

Facebook